250525

Opravdu chceme utratit spoustu peněz za obecní pseudoskanzen?

Vedení obce nás opakovaně informovalo, že se obec při koupi areálu bývalé fary smluvně zavázala postavit pro farníky dům, ve kterém by se mohli scházet. Taková stavba je součástí studie nového využití areálu bývalé fary, kde už ale nese označení: Budova pro farníky skauty a spolkovou činnost... Tam zobrazená stavba má nevhodný půdorys dlouhého obdélníku, okna pouze v přízemí a směrovaná na východ nebo západ. Noclehárnu umístil autor té studie na půdu, oproti výšce místností v přízemí do značně stísněného prostoru. Co je ale horší: ta noclehárna nemá žádná okna, není tam denní světlo, nelze tam přirozeně větrat, v létě tam bude horko a v zimě zima i když by ta velká sedlová střecha byla řádně (tedy draze) tepelně izolována nebo tam byla nainstalována „klimatizace“, což kromě dalších nevýhod je opět drahé jak na pořízení, tak při provozu… V předložené studii zobrazená budova pro farníky skauty a spolkovou činnost má dle mého soudu i značně poddimenzované zázemí (WC, umývárna, kuchyňka, šatna…) a nejenom pro tuto budovu naprosto nedostačující počet parkovacích stání…

Dům pro farníky, skauty a spolkovou činnost by přitom mohl být vhodně orientovaný, s kompaktním půdorysem, dvoupatrová budova s nízkou sedlovou střechou, s dostatečně dimenzovaným příslušenstvím i parkovištěm na důstojném místě – na pozemku staré školy. Zpřehlednění provozu na přilehlé křižovatce by byl další benefit tohoto řešení… Jinými slovy: místo dvou nevhodných rekonstrukcí dvě demolice a stavba jedné nové moderní budovy s prostorami pro farníky, skauty i další případné spolky na pozemku bývalé staré školy, s odpovídajícím zázemím a dostatkem parkovacích míst. A od věci by nebylo zamyslet se i nad tím, zda-li skutečně potřebujeme /využijeme samostatně stojící obřadní síň, na kterou má být adaptována stávající stodola…

Dle sdělení paní starostky v letošním březnovém čísle obecního periodika je ale již rozhodnuto: na dům pro farníky, skauty a spolkovou činnost budou rekonstruovány bývalé chlévy v areálu bývalé farské zahrady. Tam ale není co rekonstruovat: shnilé propadlé krovy a stropy, rozpraskané zdivo, slepenec několika asi přístaveb bez jakékoliv izolace proti zemní vlhkosti, dlouhá nudle navíc ve značně svažitém terénu. Proč a co na té naprosto bezvýznamné ruině chce někdo restaurovat? Jak už jsem napsal jinde, utratit spoustu peněz za obnovu má smysl pouze u budovy něčím významné a tou prasečí chlívky určitě nejsou. Kdo by byl za takovouto „rekonstrukci“ ochoten utrácet svoje peníze?

Protože se jedná o peníze obecní, toto všechno mělo být veřejně prodiskutováno a zváženo, co a kde chceme stavět. Až pak mělo smysl vypsat veřejnou soutěž na studii záměru, navržené studie zhodnotit ve veřejné diskusi a následně mělo rozhodnout ZO o textu zadání pro výběrové řízení na zhotovení projektové dokumentace a v dalším kole vybrat dodavatele stavby. Nic z toho se nestalo. V případě rekonstrukce staré školy kdosi nějak vybral jednu firmu, která dostala neznámo kým, neznámo jak formulovanou zakázku na vypracování studie a současně i zpracování projektové dokumentace stavby. V textu Další překvapení z radnice je popsáno, jak takovýto netransparentní autoritářský postup zákonitě dopadá.

V případě rekonstrukce areálu bývalé fary je to ještě horší o to, že je to mnohem rozsáhlejší mnohostupňová zakázka, kterou opět dostala jako celek k realizaci bez jakékoliv soutěže jedna někým nějak vybraná firma. Soudě dle výsledku, zadání pravděpodobně opět požadovalo rekonstrukci prastarých nejenom stavebně nevhodných budov, u ruiny chlévů pak neodůvodnitelné zachování půdorysu i vzhledu nové stavby.

Také u budovy nového obecního úřadu má zůstat silné opukové zdivo včetně původního vzhledu fasády s okenními výklenky připomínajícími středověké střílny, robustní střechou a nevhodným členěním interiéru původní fary. Tak obec získá pseudohistorickou budovu nového obecního úřadu. Ze stodoly pod svahem by měla vzniknout špatně přístupná cca 10 dní v roce využitelná Obřadní síň. A vůkol kolem víc jak hektar (podle té studie zabereme i sousední pozemky, ba i koryto potoka změníme…) zeleně, asi jako náhrada za tu, kterou vedení obce nechalo totálně zlikvidovat v naší ulici, což nám v té dnes betonovo- kačírkovo-asfaltové pustině je ale houby platné… A nebude to jenom zeleň: studie předpokládá, že v tom prostoru bude přírodní amfiteátr pro 100 diváků, velká dřevěná odpočinková placka (průměr cca 7 m?) ve stínu stromů, dál na sever ještě mnohem větší kruhová zóna, RONDEL-polouzavřený chráněný prostor, vyvýšené místo otevřené směrem na sever, tedy ideální prostředí pro meditace inspirované rambajzem generovaným projíždějícími vlaky v nedalekém, v ČR jednom z nejvytíženějších, v té době již tří kolejovém železničním koridoru. Jedinečná příležitost pro spoluobčany ze vzdálenějších míst v obci, kde se jim těchto blahodárných vlivů na život od Správy železnic nedostává, okusit oč přicházejí. Všechno možné, jenom ta stávající lávka u železničního mostu dle autorů té studie prý díky okolnímu terénu zvednout dál od hladiny Vlkavy nejde… Že by to projektovali od stolu v Praze?

Kolik nás stála ta studie nevím, za projektovou dokumentaci toho pseudoskanzenu zaplatíme téměř 3,5 milionu Kč, zatím. Kolik desítek milionů Kč nás asi bude stát vlastní stavba? Což teprve pak jeho provoz a údržba…

Při prohlížení obrázků studie rekonstrukce areálu bývalé fary lze zjistit, jak velkoryse se v ní hýří s prostorem v budoucím obecním úřadu či obřadní síni, kolik podlahové plochy zabírají haly a společenské místnosti… Zato auta návštěvníků hřbitova, kostela, akcí v amfiteátru, svatebčanů (budou-li jací), účastníků jednání ZO, návštěvníků a zaměstnanců OÚ.., budou dál parkovat na frekventované silnici č. II/331, na které nezadržitelně dál poroste provoz, který nebude kam přesměrovat, protože dnešní vedení obce prosadí nevratné zablokování stavby silničního obchvatu obce.

Předpokládám, že po přečtení výše uvedeného textu již i obyvatelé Hronětic chápou, proč obec v jejich sídle financovat opravu silnice či postavit chodník nemůže.

Díky nezbytnosti vybudovat v centru obce rozsáhlý skanzen obecních budov s mnoha nepostradatelnými doplňky jako je například zasypání dnešního a výstavba cca 100 m meandrů nového koryta i v Hroněticích známého potoka Vlkava a všechny ty atrakce propojit stovkami metrů dřevěných chodníků a schodišť, lze důvodně předpokládat, že nejenom pro sídlo Hronětice hned tak nějaké peníze v rozpočtu obce ani v budoucnu nevybydou.