250731

Já bych ubral plyn, upozorňuju, že nahráváme,

tímto důrazně předneseným výrokem mi na jednání ZO (4/2025) neomaleně skočil do řeči zatím neidentifikovaný zastupitel po mých slovech o podivných, uspěchaných výběrových řízeních obce. V tu chvíli jsem si jenom pomyslel: nahráváte, no a co má být? Chtěl jsem pokračovat, což mi znovu znemožnil ten zastupitel ještě jednou důrazným upozorněním, že nahrávají a dotazem, Co si představuji pod slovem divný způsob? (To mi připomenulo slova majora Terazkyho: Kefalín, co vy si predstavujetě pod takovým slovom absurdný?) Co je to za člověka, který asi podle sebe soudí jiné a považuje za normální, že při záznamu mluví jinak než bez něj? Osobuje si právo neomaleně okřikovat spoluobčana proto, že jsem řekl k veřejným zakázkám obce: Spěcháte podle mě podivným způsobem. Neméně závažné je, že to, co já decentně nazval podivným, on asi shledává naprosto normálním.


Jako vždy jsem připraven svoje názory obhájit v diskusi, nemám ve zvyku tvrdit něco, co nemohu prokázat. Vzápětí popíši podrobněji, co já považuji při zadávání veřejných zakázek obce za podivné.

Nejdřív pár vět k neidentifikovatelným zastupitelům. ZO má 15 členů. U 2/3 z nich si vybavím okamžitě nejenom jméno, ale i spoustu dalších souvislostí. U zbývajících pěti potřebuji k jejich identifikaci doplňující informace. Pokud ty nemám, už ztrácím jistotu, kdo je kdo. A jak se ukázalo, se znalostí zastupitelů jsou na tom spoluobčani stejně, ne-li hůř než já. Není divu, pokud jméno nového člověka není připomínáno opakovaně a jakékoli další informace s ním spojené neexistují a vidí ho jednou za uherský rok, v paměti neutkví. Nejenom proto je běžným zvykem dávat na stoly před činovníky kartičky s jejich dobře čitelnými jmény, proto moderátor diskusí jejich jména opakuje při každé příležitosti, zejména klade-li jim nějakou otázku, či uděluje slovo. Nic z těchto civilizovaných zvyklostí na jednáních našich ZO praktikováno není, diskuse často probíhají živelně. I ten, kdo je má řídit, vám skáče do řeči a v pořizovaných zápisech jednání jsou jména tabu. Navíc v těch zápisech nejsou zaznamenány ani podstatné věci, což se týká i výše uvedeného upozornění na nahrávání a část diskuse, která mu předcházela i následovala (zato bývají v těch zápisech jednání ZO a ověřovateli potvrzovány výroky, které tam nikdy nezazněly…). Pak nepřekvapí, že se mě po jednání ZO zeptal přítomný spoluobčan: kdo že to byl, co na mě tak vyjel? A když jsem se já pak zeptal dalších tam přítomných spoluobčanů, kdo že mě tak starostlivě nabádal, abych ubral plyn, na jménu toho zastupitele jsme se neshodli.

Nevím jak kdo, ale já považuji za podivné například toto:

  • Výběrové řízení na koupi traktoru (za cca 2 miliony Kč bez DPH) mělo tak specificky formulované požadované parametry stroje, že i laikovi, natož lidem z oboru bylo jasné, jaký stroj již byl předurčen ve veřejně zadané „soutěži“ zvítězit. Pak nepřekvapí, že přišly jenom 2 téměř stejné nabídky. O celém tomto tzv. výběrovém řízení hodně vypovídá i to, že nikdo na tom ZO mi nebyl schopen říct, jaký typ traktoru byl v té druhé nabídce. Dodnes (1. 8. 2025) jsem tuto informaci neobdržel, byť mi ji tam paní starostka slíbila poskytnout… Na místě je otázka, proč vedení obce zorganizovalo celé to trapné divadlo s „výběrovým řízením“, když nakonec starostka oznámila, že si tento konkrétní model traktoru předem vybrali sami zaměstnanci obce jako nejlepší pro jejich potřeby…
  • Ještě horší situace byla při zadání zakázky za více milionů Kč, navíc ve věci, která se v obci bude projevovat po století: vybudování skanzenu obecních budov. O existenci té zakázky se občané a patrně i někteří členové ZO dověděli, až když byla ta studie zveřejněna. Dohledat, kdo, kdy a jak za obec vybral firmu, která dostala zakázku s neznámým zadáním na zpracování studie revitalizace areálu bývalé fary, nejde. Jestli o ní věděli členové ZO nevím, o existenci tzv. pracovních sešlostí našeho ZO veřejnost informována nebyla, natož o tom, co se tam odehrávalo. Pro veřejnost ta studie vznikla v utajení, až při obecních oslavách bylo něco malých obrázků z ní k vidění v příšeří interiéru bývalé fary. Pak po delší době, aniž to bylo zveřejněno předem, přišla paní starostka až při jednání ZO se zařazením doplňujícího bodu č. 6 – s návrhy na zadání zakázek na zpracování podkladů potřebných pro zahájení realizace té monstrózní akce jedné firmě. Veřejná zakázka za několik milionů Kč už připravená pro koho jiného, než pro tu před lety netransparentně vybranou firmu, která dodala studii té tzv. revitalizace. Na tom jednání ZO se proti takovému postupu ohradil jediný zastupitel – p. Kučera. Rychle byl umlčen starostkou za vydatné pomoci zastupitele Křečka. Tak byla zadána obecní zakázka za několik milionů Kč: bez veřejné diskuse, bez veřejné soutěže a na poslední chvíli doplněná na pořad jednání ZO. Realizace skanzenu, akce za mnoho desítek milionů Kč se rozjela naplno…
  • Velmi podobný průběh měla podobná zakázka na rekonstrukci bývalé tzv. staré školy: opět bez výběrového řízení získala zakázku (za ¼ milionu Kč) s neznámým zadáním na vypracování studie využitelnosti mnoho desetiletí chátrající staré budovy firma z Brna. Spoluobčani, soudě dle jejich reakcí i zastupitelé se o existenci té zakázky opět dověděli až při prezentaci výsledku (a pak jsme si opět mohli pracně dohledat alespoň některé detaily o jejím vzniku). Ta studie má mnoho vad a nedodělků, přesto byla obratem dána jako závazný podklad pro vypracování projektové dokumentace potřebné pro zahájení realizace té přestavby a na to bylo – a v tom se liší od akce revitalizace areálu bývalé fary – vypsáno veřejné výběrové řízení. Jenže s poněkud šibeničním termínem dodání, což ve spojení s evidentně nedokonalým a neúplným podkladem a značně komplikovanými nezbytnými stavebními zásahy v nevhodném předmětu přestavby mělo očekávatelný výsledek: přihlásil se jenom jeden zájemce o tu obecní zakázku: autor té studie. Jak jinak: i tato věc najednou spěchá, už tu zakázku za1,4 milionu Kč bez DPH získal.

V souvislost s těmito netransparentně zadanými zakázkami zaznělo několik pozoruhodných sdělení:

  • Ano, v té studii rekonstrukce staré školy jsou vady, my jsme si je poznamenali a při zpracování projektu budou napraveny. To je sice pěkné, ale ty chyby byly v nejdůležitějším podkladu zadání VŘ, kterým se musel každý uchazeč o tuto zakázku bezpodmínečně řídit, jak je v zadávací dokumentaci výslovně uvedeno. A když ty vady vidí laik, určitě a ne-li víc jich tam najde projektant. Když si k tomu přidá, že ty podklady nejsou úplné, že se jedná stavebně o značně komplikovaný záměr a na zpracování nabídky bylo minimum času, nepřekvapí, že situaci vyhodnotí tak, že do soutěže nejde. Že by to byl záměr?
  • Spěcháme, abychom stihli dotace. Budova staré školy nemá řádné využití již několik desítek let a před několika lety táž starostka odmítla návrh na státem dotovanou stejnou přestavbu nevyužitého domu služeb s tím, že naše obec žádné sociální byty nepotřebuje… Když už by nastala změna a obec sociální byty potřebuje, bylo by lepší na ně rekonstruovat pro tento účel mnohem vhodnější budovu domu služeb.
  • Dle autora té studie a dnes už i dodavatele projektu bude v těch sociálních bytech v budově bývalé školy nutné použít na míru vyrobený nábytek…

U obou zakázek na vypracování studií (stará škola, areál bývalé fary) nelze dohledat zadání, kdy, kdo a jak vybral dodavatele studií za cca 2 miliony Kč. A pak to pokračovalo tím, že takto netransparentně vybraní dodavatelé studií automaticky získali navazující zakázky již za podstatně větší miliony Kč. Ale za nejzávažnější považuji, že bez jakékoli veřejné diskuse je nám kýmsi vnuceno, že za značně vysoké veřejné prostředky si v obci necháme postavit pseudo skanzen veřejných budov, do kterých budou nějak zakomponovány, jim přizpůsobené byty, kanceláře a jejich příslušenství, několik velkých hal a prostory pro spolkovou činnost (zmiňovaní skauti ale v obci ani neexistují), obřadní síň, která bude využita několikrát za rok … A toto vše bude třeba provozovat, platit energie (doposud nepadlo nic o zateplení těch kamenných budov…)

Výše uvedený a stejně i další texty nemohly být otištěny v papírové verzi Kostomlatských novin, protože kdosi z vedení obce, opět nedohledatelně a v rozporu s textem schválených Pravidel pro vydávání obecního periodika, tedy svévolně vydal pokyn moje texty v KN výrazně omezit. Stejní lidé se mě pokoušeli obvinit ze zavádění cenzury v obci…

Josef Touš